Eko Madam

  • BLOG
  • INSTAGRAM
  • KONTAKT
Používá technologii služby Blogger.
Takové vánoční balicí papíry a stuhy jsou jen kapkou v moři, co se týká emisí, životního prostředí a naší planety. Takové malé nic. Ale jak jde o odpady v ČR, tak to rozhodně už nějaký vliv má. Taky jste viděli hned po Vánocích ty přetékající kontejnery na papír? Moje tchýně například jde s balicími papíry ke kontejneru hned na Štědrý večer a my s manželem kolikrát dříve dělali totéž. Jen ať na nás zbude místo... a to jsem bohužel ještě v té době nevěděla, že všechny ty metalické zlaté a stříbrné a lesklé papíry, které používáme, vlastně do papírového kontejneru vůbec nepatří (viz článek Jak zabalit dárek hezky a ekologicky) a ještě mohou dost zatížit životní prostředí. Ach jo.

U nás to bez zlata a stříbra a saténu neprojde...
Vím, že internetem na těch správných eko a zero waste skupinkách a stránkách před Vánoci doslova lítají obrázky dárků zabalených v novinách, hnědém papíru a sisalových provázcích či návodech, jak vyrobit obal či krabičku z druhé "stříbrné" strany tetrapakového obalu. Má to svá velká ALE. Jsem prostě vychovaná a naučená na to, že dávat někomu dárek zabalený v novinách je krajně neuctivé a nedůstojné. Navíc čtu Deník N elektronicky a pro papírové noviny bych se musela někam vydat světa kraj. Hnědý balicí papír je sice ekologický, ale prostě vzhledově fakt nic moc a červené stužky a zelené větvičky to ne vždycky zachrání. A dělat stříbrné krabičky z tetrapaků? No kde bychom u nás asi ty tetrapaky vzali, když mléko bereme od farmáře ve vratných skleněných lahvích.
Takové nádherné látky! Doufám, že balicí papíry z nich vytvořené jednou zdědí i moje vnoučata.
U nás jsou Vánoce prostě hodně slavnostní, přepychové, přezdobené, zlaté a stříbrné a nějaké snahy udělat je přírodnější (vzhledově) by mi prostě neprošly. A ani já bych z toho nebyla o moc šťastnější, prostě by to nebylo ono. Vidím to jasně, jeden rok bych zkusila být na Vánoce víc eko a přírodní a šetrná a hned za rok by to už vedlo akorát k hádkám a rodinná idylka by byla narušená a stejně by se znovu kupovaly metalické balicí papíry a plastové stužky apod. Kéž bych si tak mohla vyrobit nádherné balicí papíry, které by něco vydržely a už by nám i zůstaly. Nejlíp, abych je jednou slavnostně předávala nějakému svému vnoučeti, až budu hodně stará.
No ony samozřejmě existují. Dají se vyrobit. Nevím, proč mne to nenapadlo už předtím. Prostě vezmete brokátové, saténové a zlaté či stříbrné látky a ušijete si z nich látkové balicí papíry. Jak prosté!

Náš slavnostní vánoční ubrus a běhoun, obojí jsem šila z brokátové látky.
Látky jsem samozřejmě sháněla ze všeho nejdřív. Kombinovat barvy, vzory, hledat látky se zlatými nitěmi, probírat se zbytkovými látkami a hledat poklady, pátrat na aukru, to mě bavilo. Nakonec jsem objevila tmavě šedou brokátovou látku, ze které jsem ušila běhoun na sváteční stůl. A zbylo mi spousta a spousta látky právě vánoční balicí papíry. 
Píšu u šedé barvě, ale na fotce je černá... no jo, ono to vybírání přes internet poměrně dost mate. Samozřejmě ten brokát přišel černý. Na běhounu to nevadí, ale černé dárky nějak nechceme. Naštěstí přišel manžel, otočil látku a ukázal mi, že z druhé strany je nádherně stříbrná s jemnou kresbou. A bylo to vyřešeno, použijeme z rubu.

Až teprve po látkách jsem začala řešit, kde a jak to vlastně budu šít. Já, která v životě nedržela šicí stroj v rukou. Šitím nepolíbená, naprosto ztracená, na domácí práce nemožná... no, nakonec nic není nemožné. Šicí stroj mi půjčila moje maminka,  zaškolila mne moje sestra ("tady tohle zapneš a tady to provlečeš a použij prostě tuhle volbu") a pomohla mi kamarádka, když jsem nevěděla kudy kam dál. Věřte nebo ne, ušít si ubrus, běhoun a obšít rádoby čtveraté a obdelníkové kusy látky zvládne fakt i laik. A ten dobrý pocit, co jsem z toho měla (kromě teda bolení za krkem a zatuhlých svalů v šíji).

Tak tady je máte, dárky v látce a opravdových mašlích. Balí se krapet jinak, než je člověk zvyklý a chce to chvíli trochu cviku.

Co je zásadní?

  • Vědět, že dárky v látce se prostě balí jinak. Látka klouže, nedrží, nepřilepíte ji izolepou. Musíte omotávat stuhami několikrát na různých místech, jinak se to "rozjede". Chce to prostě cvik a určitý grif. Citlivé povahy se budou ze začátku asi chvíli vztekat, ale berte to jako dokonalé zenové cvičení trpělivosti a procvičování jemné motoriky. Občas si pomáhám papírovou lepicí páskou v místech pod mašlí (kupuju ji na Econea).
  • Na látku nemůžete fixou napsat jméno obdarovaného. Zavčas tedy objednejte jmenovky, nejlépe ty, které budou už "skoro" napořád opět cyklit každé Vánoce. 
  • Při rozbalování na Štědrý den ukliďte z dosahu všechny nůžky!
  • Malé děti si ne vždycky s rozbalením látkových stuh poradí, musíte jim pomoci.
  • Nebojte se do látky zabalit i prarodičům a přátelům a dalším osobám. Když je látka hezká, pochopí, že se nevyhazuje. Buď Vám ji vrátí při nejbližší příležitosti a nebo si ji ponechají na další balení pro někoho jiného.
Moje tipy na nákup látek:
  • Satén je sice krásný, ale extrémně klouzavý. Dárky se do saténu balily nejhůř.
  • Bílý satén a bílé lesklé látky mají nevýhodu, že jsou průhledné.
  • Skvěle fungoval brokát.
  • Satén i brokát se musel obšívat nadvakrát, jinak se moc třepil a vytahovaly se nitě.
  • Nejvíc byly děti nadšené ze zlaté látky. Ta taky byla nejvýhodnější pro začátečníka, nemusela se totiž vůbec obšívat, stačilo stříhat: https://www.latky-eshop.cz/latky/spolecenska-latka-metalic-zlata/349-95-polyester-5-spandex/ (šlo o látku na šaty pro tanečníky, se spandexem, natahovací)
  • Za brokátové, zlaté a stříbrné a saténové látky dáte majlant, jsou dost drahé. Je to napoprvé docela drahý nákup - ale to je ostatně jako u všech věcí, které nejsou "na jedno použití". Bude se to vracet postupně s každým dalším rokem, kdy je budeme používat.
  • Je dobré nechtít najednou udělat "celou sadu". Prostě stačí něčím začít a začít je používat a na zbytek ještě zatím dokoupit papíry. A každý další rok si došít a dopřipravit další a další látky, které k sobě budou ladit.
Jiné varianty, jak na krásné vánoční balicí papíry:
  • Schovávat si krásné balicí papíry z minulého roku (u nás absolutně nesnášená varianta, na kterou s manželem nemáme nejlepší vzpomínky z dětství a vždycky nás štvalo, jak hrozně moc opatrně se musely dárky rozbalovat.
  • Nestříhat hezkou látku, ale nechat si velký kus, do kterého jedné osobě dáte všechny jeho dárky jako do "pytle". (U nás taktéž neoblíbené, vypadá to, že má člověk "málo" dárků.)
  • Použít na balicí papíry různé látky ze starého nepoužitelného oblečení - staré polyesterové halenky apod. To je ideální a nízkonákladová varianta a když máte trochu vkus, tak to bude i pěkné. Nicméně, pokud oblečení ještě může sloužit, je lepší ho nabídnout na Vinted.cz a nebo na Aukro.cz.
  • Necháte si na Fler ušít látkové vánoční pytlíky k balení dárků, třeba takové https://www.fler.cz/zbozi/zlate-vlocky-a3-latkove-pytliky-10074277

Některé další tipy a nápady najdete v článcích:
https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/par-rad-jak-vanocni-darky-zabalit-hezky-ekologicky

V ekologicky zaměřených článcích a diskuzích je to velké téma. Pokud nejste vegané nebo přinejmenším vegetariáni, tak prostě nemůžete být "správně ekologičtí" a pro mnohé lidi je to základní podmínka k tomu, aby vás vůbec do diskuze na téma ekologie pustili. 



Jsem asi hodně troufalá, když si dovolím tvrdit, že celý ten koncept kolem veganství a ekologie je tak trochu vlastně blbost? Pokud chceme zachránit planetu kvůli svým dětem (což je nejčastější důvod, proč lidé tu ekologii fakt řeší), tak na veganské stravě ty děti zrovna moc prospívat nebudou. Ne, pokud na to půjdete jen pohledem ekologie a nezajistíte dostatečně určité živiny v doplňcích (třeba hotové DHA a EPA, dobře vstřebatelný zinek a železo, jód a klasiku - B12) a nebudete to hlídat. Mají-li mé děti zvládnout všechny ty změny klimatu a poprat se s tím, co přijde, tak o to více budou do života potřebovat být zdraví a v pořádku. Samozřejmě, existují lidé, kteří jsou na veganské stravě v pořádku, ale většinou jde o dospělé, kteří měli solidní standardní základ z mládí či jsou hodně poučení v tom, co doplňovat a navíc mají "tu správnou mutaci" ohledně tvorby retinolu z betakarotenu a solidní střevní mikrobiom apod. Takže ano, chápu, že supr výjimky existují. To ale neznamená, že to zbytku světa bude (zdravotně) fakt vyhovovat.

Prostě cestu formou veganství nebo vegetariánství opravdu moc nevidím jako smysluplnou. Zase to ale neberte tak, že bych byla s aktuálním stavem výroby potravin spokojená, to vůbec! Jen vidím ekologickou cestu trochu někde jinde:
  1. Podpora lokálních biochovů a biozemědělství - tohle je za mne číslo jedna. Pokud kupuji lokální biopotraviny, tak podporuji malé farmy, které dobře pracují s půdou a musí si potravu pro chovaná zvířata zajišťovat v okolí a jsou právě ti, kteří kolikrát vracejí krajinu do původního stavu, který dokáže zadržet vodu a lépe reagovat na klimatické změny. Podívejte se na právní předpisy pro ekologické zemědělství, opravdu je to solidně nastavené. 
  2. Neplýtvat potravinami - tohle je důležitý krok číslo dva. Project Drawdown celosvětově spočítal, kolik by se ušetřilo CO2, kdyby se zredukovalo plýtvání potravinami: 87 - 94 megatun (https://drawdown.org/solutions/reduced-food-waste). Pro srovnání, kdyby všichni na světě přešli na plat-rich diet (což pozor!, není to samé jako veganství), tak to ušetří 65-91 gigatun (https://drawdown.org/solutions/plant-rich-diets). Neplýtvat potravinami je dost zásadní krok. Je dobré si uvědomit, že k plýtvání dochází už při samotném pěstování či lovu a poté při produkci potravin. Je tomu tak jak v oblasti živočišné výroby a lovu, tak v oblasti pěstování rostlin. Chcete příklady? Třeba kvůli lovu určitých druhů ryb se do sítí dostanou i malé rybky, které se ale nijak nezpracují, zemřou a vyhodí. A na straně veganské stravy se zase kupříkladu vyrábí proteinová náhrada masa - seitan - z pohých 10 % sklizené pšenice a zbytek se buď vyhodí, nebo jde na výrobu neužitečného glukozofruktozového sirupu poškozujícího lidské zdraví. Obdobně potom oleje na smažení jsou problematické, neboť se nesní jako potravina, ale pouze použijí při procesu a vyhodí a ještě děsně moc poškozují lidské zdraví (viz kniha "Geniální potraviny", Paul Grewal). Už při jejich výrobě vzniká sušina z lisování a je velkým otazníkem, kam tato sušina plná živin a důležitých látek vlastně putuje. Při výrobě sýrů vzniká syrovátka a je otázkou opět, jak je dále využívána atd. No a potom se samozřejmě dostáváme k vyhazování neprodané zeleniny (namísto zpracování do pickles apod.), vyhazování pečiva, nesnězeného jídla v restauracích, vyhazování jídla domácnostmi...  no a souvisí to i s bodem jedna - právě malé farmy a malí dodavatelé jsou lépe schopni neplýtvat potravinami a přebytky zavařit, neprodané ovoce zpracovat, špatné plodiny zkrmit pro zvířata, odpad z polí zkompostovat atd.
  3. Podpora stravy bohaté na zeleninu, rostliny, semínka - velmi mi vadí přístup veganství v té vyhraněnosti, kdy odmítají šmahem všechno živočišné, bez návazností na výživu člověka, na roli živočišné produkce v celkové ekologii krajiny atd. Jsem pro navýšení zeleniny ve stravě (hlavně jako náhrady rafinovaných obilovin), ale k tomu právě vždy  trochu těch na živiny bohatých živočišných potravin - vejce, vnitřnosti, ryby, vývary, přepuštěné máslo... to je prostě něco jiného, než veganství. Tato kombinace může zajistit kvalitní, zdravou stravu s dostatkem živin pro člověka. Ono to trochu i souvisí s tím zaměřením na bio produkci. Takové bio kuře či bio jehněčí maso je drahé a tak jej člověk sní rozumné množství a ještě nejlépe zužitkuje třeba i kosti na hnědý vývar apod.
  4. Podpora pěstování potravin a produkce potravin ve městech a na zahradách - jsem pro návrat využití ploch ve městech a na vesnicích pro produkci lokálních potravin. Když jsem bydlela ve městě, bylo pro mne nepochopitelné, proč tam v parcích nerostly ovocné stromy či jedlé kaštany, turecké lísky. Proč se nikde nesměly pěstovat maliny a ostružiny. Proč se na okrajových lučních trávnících nemohly pást ovce. Proč lesy neobsahují stromy, které poskytují obživu zvěři? Obdobně dnes v zahradách na vesnicích převládají neužitečné pěstěné trávníky náročné na vodu i umělé hnojení či jehličnany a šlechtěné květiny bez pylu a nektaru. Změnit toto mi přijde zásadnější, než řešit veganskou stravu.
  5. Strava založená na opravdových celistvých potravinách - pokud mi něco vadí, tak výroba vysoce průmyslově upravených potravin, které prokazatelně škodí zdraví, vzniká při tom zbytečný odpad, produkce je ve spoustě obalů. Myslím tím především nevýživné rafinované obiloviny, glukozo-fruktozový sirup a cukrovinky, rafinované oleje, ztužené tuky, průmyslově zpracované masné produkty - obecně potraviny, které vedou k zánětlivým procesů v těle a nemocem: https://cs.medlicker.com/1077-potraviny-zpusobujici-zanet  Potravina, která tělo nevyživí, ale zůsobí mu zdravotní problém, je prostě hrozné plýtvání všemi těmi cennými surovinami. Platí to jak pro ty živočišné průmyslové produky, tak pro veganské průmyslové produkty.

Takže se nedivte, že tady na tom mém malém blogovém zápisníčku tedy nenajdete veganské recepty, ale spíš naopak tipy, jak dělat hnědý vývar z pečených kostí z bio kuřete či jak zužitkovat odřezky a slupky zeleniny. A jak si doma víc vařit a jak co nejméně plýtvat jídlem. 

Zajímavé texty (s odkazy na původní zdroje) k otázkám veganství a ekologie:
  • Glosa na výsledky studie švédských vegetariánů: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kdyz-prijde-na-klimaticke-zmeny-vegetarianska-strava-nas-nevytrhne-tvrdi-skepticky-ekolog
  • Potřeba krav v ekologii krajiny ve světě: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/krava-neni-problem-pro-klima-je-to-nastroj-k-ozdraveni-krajiny
  • Neexistuje jedna ideální ekologická strava pro celý svět: https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jedna-idealni-dieta-pro-cely-svet-neexistuje-uhlikova-stopa-se-zmenou-rezimu-vyzivy-bude-rust
  • Metan u skotu není problém v případě pastevního chovu na přirozených pastvinách s metanotrofními bakteriemi: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-kravy-vypousteji-metan-krkanim
  • Studie o tom, že ekologické zemědělství dokáže uživit Evropu: http://www.bio-info.cz/zpravy/ekologicke-zemedelstvi-dokaze-uzivit-evropu-dokazuje-to-nova
  • Podle této studie jsou cukrovinky, alkohol a jídlo v restauracích větší problém, než konzumace masa: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/regulovat-konzumaci-masa-japonsko-ukazuje-proc-to-mozna-neni-dobry-napad
  • Počítání CO2 versus metanu a vliv na celkový výpočet uhlíkové stopy masa: https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/uhlikovou-stopu-masa-nepocitame-dobre.ve-skutecnosti-je-mensi-nez-se-udava
  • Určit, které jídlo je nakonec ekologické a které ne, není zas tak jednoduché: https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/kolik-emisi-stoji-za-nasim-obedem-pocitat-musime-nejen-vyrobu-surovin-ale-i-dalsi-zpracovani


Další odkazy k tématu:
  1. Právní předpisy pro ekologické zemědělství a produkci biopotravin: http://eagri.cz/public/web/file/262824/Pravni_predpisy_EZ_10._9.pdf
  2. O problematice výživy a vhodnosti a nevhodnosti veganské a vegetariánské stravy: Kniha Nástrahy vegetariánství, Natasha Campbell-McBride - český překlad v přípravě: https://alten-berg.cz/pro-zdravi/42-vegetarianism-explained.html

Vážení rejpalové,

dovolila jsem si do názvu blogu dát slovíčko "eko", s čímž mají obvykle lidé spojeni obrovská očekávání. Obvykle si takovou blogerku představují jako veganku, která veškerý volný čas vyplňuje na aktivistických akcích Greenpeace a Extinct Rebellion či Fridays for Future a nemá doma ani kousek plastu, bydlí v hliněném domě se zelenou střechou, jezdí všude zásadně na kole i ve vánici a chodí jen v jednom oblečení a naprosto se neúčastní konzumního způsobu života.

Uf, tak tohle fakt nesplňuji. Naopak, jsem vysokoškolačka, vzdělaná a se solidním platem, autem, dvěma dětma a novým domem. Apriori jsem přesně ta osoba, která tady v ČR vlastně dělá nejvíce emisí CO2. Prakticky. Je to tak, je dobré si to přiznat. Člověk s nízkým platem, který počítá každou korunu a do práce jezdí MHD a bydlí v garsonce, ten ani tenhle blog číst nepotřebuje. Ten má sám tipů na udržitelnější životní styl na rozdávání, prostě přirozeně.

Photo by Kaboompics .com from Pexels

Tenhle blog je naprosto průměrný zápisníček jedné madam, která má ráda módu, kosmetiku, chce být krásná,  jezdit autem, utrácí za luxusní věci, chce mít jednou (bio)bazén na zahradě, nadchne se pro každé elektronické vychytávky a přístroje, jí (bio)maso...  no prostě jsem obyčejná ženská v dnešním světě. Jen mi není jedno ekologická stránka věci, to je celé. A tenhle malý zápisníček je prostě pro holky jako já. Nepíšu tady kvůli žádné ekologické revoluci a ani nemám patent na nejekologičtější řešení.


S úctou
Jitka
Novější příspěvky Domovská stránka

Archiv blogu

  • ►  2025 (1)
    • ledna (1)
  • ►  2024 (9)
    • srpna (3)
    • května (1)
    • dubna (1)
    • března (3)
    • ledna (1)
  • ▼  2022 (3)
    • listopadu (1)
    • května (2)

Autorka blogu

Jitka Daňková

máma dvou dětí, kterou baví ekologie, móda a zdravý životní styl

Categories

top PFAS barefoot boty co jíme podlahy věčné chemikálie zdraví elektřina fotovoltaika maso oblečení plasty reuse spánek těkavé organické látky (VOC) veganství vánoce zdravá chůze zdravý domov škodlivé ovzduší

FOLLOW US @ INSTAGRAM

Copyright © 2016 Eko Madam. Created by OddThemes