Eko Madam

Je to pravidlo – jak vyřeším bezpečně jednu věc v domácnosti (třeba takové ekologické a netoxické praní) a uklidním se, zase přijde jiné panikaření. Tak třeba teď jsem zjistila, jaký obrovský průšvih představují všechny ty užitečné voděodpudivé materiály jako je softshell v bundách a kalhotách a Gore-Tex v botách pro děti a všechny ty impregnační spreje na boty.

Zvykli jsme si mít pro děti kalhoty, které vodu a sníh udrží na látce a nevsáknou se...

Ve zkratce: pořádnou voděodpudivou vrstvu na textilii totiž donedávna na většině drahých bund a bot a kalhot dělaly tzv. věčné chemikálie. PFAS, PFOA, PFC (podrobněji na webu Arniky, zdroj 17 níže, nebo anglicky ve zdroji 18). O věčných chemikáliích jsem tak nějak věděla. Věděla jsem, že se proti nim bojuje, věděla jsem, že škodí životnímu prostředí. Dokonce jsem věděla, že jsou podezřelé za neplodnost žen a mají prokázanou souvislost s rakovinou a poruchami štítné žlázy a s dalšími nemocemi a podezření u spousty dalších, které se co nevidět nejspíš ve studiích prokážou. Co jsem nevěděla je to, že jsem tyhle látky vlastně měla doma :-( Botičky do lesní školky jedině s GoreTexem, šité softshellky z Fler a nepromokavé bundičky, aby dítě mohlo pobíhat v lese v dešti a hrát si na zahradě v mokru... člověk aby ve všem dopředu studoval technické a bezpečnostní listy textilií a dohledával si informace o každém rádoby super moderním materiálu (který najdete pod zkratkami Helly Tech® a Galon® a Gote-Tex® apod.). A sháněla jsem dětem teplé péřové bundy, aniž bych tušila, že peří v bundách se taky impregnuje PFAS látkami, aby absorbovalo méně vlhkosti a rychleji schlo a izolovalo i za mokra (zdroj 23).

Jo, jsem pěkně naštvaná, že jsem tyhle škodlivé chemikálie u svých dětí používala. Ale je to jako se vším, prostě se nadechnout, uklidnit, neřešit, co bylo, ale řešit teď hlavně to, co bude dál. Takže tady máte moji malou rešerši výrobců a prodejců nepromokavého oblečení a obuvi a dohledané informace o aktuálním stavu PFAS a PCF látek v jejich výrobcích. Seznam budu aktualizovat a doplňovat, ale nikdy prostě nebude úplný.

Značky, které vypadají dobře:

Lidl nepromokavé oblečení (Crivit, Lupilu) – oddychněte si všichni, kdo nakupujete levné, ale funkční nepromokavé věci v řetězci Lidl. Jejich oblečení BIONIC-FINISH® ECO (viz zdroj 4 a 5) a jsou přímo zařazeni v seznamu bezpečných firem (3).
Tchibo – zařazeni v seznamu bezpečných firem (3), mají materiál Ecorepel®, který je bezpečnou alternativou softshellu (zdroj 15) a impregnaci Evopel, která by snad měla být miDori® evoPel (zdroj 16), která je bezpečnou alternativou.
Benneton, H&M, Esprit, Burberry, C&A, Kaufland, Coop, Tesco, Mango, Marks&Spencer, Primark, Tesco, Puma – všechny jejich výrobky jsou bez PFAS (viz zdroj 3), nespecializují se na outdoorové a nepromokavé oblečení. Bundy od nich budou pro děti bez nebezpečných věčných chemikálií. Jsou přímo zařazeni v seznamu bezpečných firem (3).
Mikk-line – oblečení pro děti s materiálem BIONIC-FINISH® ECO, který je alternativou voděodolného materiálu, ale bez PFAS a PFC (viz 4 a 5), mají OEKO-TEX 100.
Wheat – oblečení pro děti, např. zateplené kalhoty a bundy "na pískoviště", s materiálem BIONIC-FINISH® ECO, recyklovaný polyester, OEKO-TEX 100. Oblečení do deště s polyuretanem. Uvádí, že jsou bez PCF látek od roku 2019, tedy pozor na starší nošené oblečení.
Trollkids – od roku 2018 už nepoužívají impregnaci na bázi fluoru, ale přešli na materiál BIONIC-FINISH® ECO (zdroj 5), který je bezpečný. Staré nepromokavé oblečení by mohlo být problematické, u bazarového kdyžtak hledejte označení materiálu BIONIC-FINISH® ECO, jestli tam bude.
Reima – používá bezpečný materiál BIONIC-FINISH® ECO a pak i materiál Teflon Ecoelite^TM, který by měl být dle vyjádření Reima plně bez PFC. Manažer firmy Reima mi v e-mailové komunikaci napsal, že veškeré jejich oblečení je plně bez PFC látek od roku 2018 a obuv je plně bez PFC látek od podzimu 2022. O doplnění do seznamu bezpečných firem (3) budou usilovat a děkuji za upozornění na tento seznam.
Jack Wolfskin – nález v roce 2016 (1), nově už mají oblečení a batohy bez PFAS látek (viz seznam 3). Podle zdroje 23 nepoužívají PFAS látky ve vnějších materiálech od roku 2019, jenže výjimkou byly jejich péřové bundy, kdy bylo peří ošetřováno PFAS až do roku 2023. Starší nošené kusy v bazarech, Aukru a Vinted bohužel nemusí být v pořádku. Mají materiál Texapore založený na polyuretanu, garantují, že od roku 2019 i bundy s materiálem Texapore jsou bez PFAS (zdroj 24), vyjma toho peří. V databázi bezpečných alternativ (zdroj 4) Texapore uveden není, ale celá značka Jack Wolfskin je v seznamu bezpečných firem (zdroj 3), takže jim věřím.
Liewood – jejich oblečení do deště (pláštěnky a deštníky), by mělo mít materiál Bionic Finish Eco a být bez PFAS (zdroj 29).
Didriksons – měli by používat materiál GALON®, což je zabudovaný polyuretan v látce. Firma není na seznamu ve zdroji 3, ale když jsem jim napsala, odpověděli, že jsou plně bez perfluorovaných látek (PCF-free) od roku 2015, mají to uvedeno v Sustainability zprávě (Zdroj 30). Zdroj 19 uvádí značku jako bezpečnou. Pozor akorát na staré nošené věci z Vinted a aukro apod. Ještě se jich dotazuji, jestli nebudou usilovat o doplnění do zdroje 3. Každopádně jsou v PFAS Movement (zdroj 36).
Jožánek – mají certifikaci OEKO-TEX a nechali si softshell testovat na PFAS a PFOA s výsledkem N. D. (not detected), zašlou to na vyžádání. Tedy jejich softshell by měl být v pořádku. Snad tyto informace dají i na web, zatím tam není ani zmínka o tom, že mají OEKO-TEX. Plánuji u nich koupit letní softshellky pro staršího syna.
Crawler – mají certifikát OEKO-TEX na veškeré materiály, tedy i na softshell, viz informace na jejich stránkách: https://www.crawler-shop.cz/vyrabime-vyhradne-z-materialu-a-komponentu-s-certifikaci/). Od 1. dubna 2023 jsou veškeré PFAS látky v certifikátu OEKO-TEX už zakázané, tedy nové softshellové věci od nich budou v pořádku. Zvažuju, že u nich koupím softshellky pro syny.
Dupeto – mají OEKO TEX a zrovna nechávají své oblečení testovat na přítomnost PFAS, takže dají brzy vědět na svém eshopu výsledky. Díky certifikátu OEKO-TEX jsou nové věci od nich v pořádku (Zdroj 33). Test z roku 2022, který Dupeto zašle na vyžádání, testoval věčné chemikálie (osm látek z této kategorie a spoustu dalších nebezpečných látek) a nedetekoval je v tom testovaném softshellu.
Wamu – měli by mít certifikát OEKO TEX, tedy nové věci z látek s tímto certifikátem by měly být v pořádku. (Zdroj 34 a 35). Mají certifikát Bluedesign, ale ten bohužel neznamená, že jsou výrobky bez PFAS, viz zdroj 28, je tedy potřeba se orientovat tím Oeko TeX certifikátem.
Rabby – měli by mít OEKO TEX certifikát, tedy nové věci s tímto certifikátem by měly být v pořádku. Informace o certifikátu jsou vždy přímo u zboží a potvrdili mi to.
Šijeme srdcem – napsali mi, že šijí pouze ze softshellu s certifikátem Oeko-Tex 100, který je už od 1. dubna 2023 bez PCF látek. Co se týká jejich metráže, tak u některé mají informaci o Oeko-Tex certifikátu, u jiné ne, tedy bude jistější se vždycky zeptat, jestli je to konkrétně softshell s tím certifikátem.
WOOX – napsali mi, že používají certifikovaný materiál BIONIC-FINISH® ECO (Zdroj 5), který je bezpečný. Najdete ho u nich na cedulkách řádně označený.

U koho mám málo informací či jsou nejasnosti:

UNUO – sice se na webu: https://www.unuo.cz/pfc-free/ chlubí, že nemají PFAS C8, ale bohužel už nic nepíšou o stejně problematických PFAS C6, tedy perfluorovaných látkách s krátkým řetězcem, které jsou bohužel taktéž nebezpečné, ale ještě je neupravuje legislativa (více o typech PFAS ve zdroji 7). Opakovaně jsem jim psala a až z e-mailů jsem se dozvěděla, že naštěstí berou softshell s OEKO-TEX certifikátem, byť to nemají označené na eshopu (prohlášení shody je na látky a z roku 2019 a nic víc jsem nenašla). Tedy nové oblečení s certifikátem OEKO-TEX bude v pořádku (Od 1. dubna 2023 jsou veškeré PFAS látky v certifikátu OEKO-TEX už zakázané), klidně se raději ptejte, jestli je konkrétní věc, kterou chcete koupit, s tím certifikátem. Podle zdroje 31 se rozhodli od 2020 certifikáty ani prohlášení o shodě raději neuvádět, aby měli snazší administrativu. Mne třeba takové zbavení se zodpovědnosti od nákupu odrazuje, jsem raději, když výrobce nese zodpovědnost za své zboží a poctivě uvádí certifikáty, když je má.
By Green Cotton (Müsli by Green Cotton, Freds World) – používají GOTS bavlnu a recyklovaný polyester, o nepromokavých věcech bohužel nemají podrobné informace, je potřeba jim napsat.
MarMar by Copenhagen – uvádějí, že používají recyklovaný polyester se standardem OEKO-TEX 100, nemají sofshell, ale pouze "pogumované kalhoty a bundy". Nenašla jsem více informací.
Icebreaker – zatím nevím
Little Angel – česká značka, prodává softshellové kalhoty a bohužel vůbec na stránkách nemá žádné informace o PFAS a PFC látkách. Čekám na jejich vyjádření ohledně PFAS C8 i C6, měli by brzy dát informace na stránky (zatím tam nic není).
Icepeak – ještě nemám dost informací
Next Direct – nemám dost informací, napsala jsem jim, ale e-mail zůstal bez odezvy.
Ralph Lauren – je v PFAS Movement, tedy zavazuje se k odklonu od PFAS. Více bohužel nevím. Péřové bundy pro syna jsem se kvůli obavě z toho, že to peří je napuštěné PFAS, raději zbavila.
Exani – ještě nemám dost informací.
Klimatex – napsala jsem, nereagovali, upomínala jsem se.
LittleThings (Věcičky) – jednají s laboratoří, zatím nemám podrobnější informace (už jsem se upomínala). Ptala jsem se, jestli mají OEKO-TEX, ze kterého by se dalo vycházet pro nové věci, ale neodpověděli, takže asi ne.
Black Mountain – mají dámské softshell bundy. Telefonicky mi sdělili, že bundy šijí ze softshellu s Oeko-Tex certifikátem a mají materiál testovaný. Na stránkách o tom ale nemají žádnou zmínku, tak jim raději pište a ptejte se (doporučila jsem jim, ať informace o certifikátu u softshellu na stránky doplní).

Značky pouze s částí sortimentu bez PFAS:

Fjällräven – zařazen v bezpečných značkách (zdroj 3), ještě mají ale PFAS v zipech, protože je potřebují mít voděodolné a donedávna se nedaly voděodolné zipy bez PFAS sehnat. Podle zdroje 27 nepoužívají PFAS v oblečení od roku 2009 (vyjma ty zipy), ve stanech a dalších textiliích se jim podařilo vyřešit PFAS v roce 2015. V roce 2021 už se jim podařilo nahradit část zipů, aby byly bez PFAS, ale ještě ne všechny, pracují ale na tom. Jejich oblečení používá materiál Eco-shell, který by měl být bez PFAS.
Mammut – nález v roce 2016 (1), nové výrobky označené štítkem PCF-Free už jsou v pořádku. Doporučuji nekupovat starší nošené v bazarech a na Vinted apod, protože může být ještě zatížené věčnými chemikáliemi. Jejich nové nepromokavé oblečení bez štítku PCF-Free nedoporučuji.
Vaude – bezpečná je pouze jejich kolekce s Vaude Eco Finish (zdroj 3), další oblečení bezpečné být nemusí.
Columbia – oblečení označené štítkem OUTDRY™ EXTREME ECO už je v pořádku (3). Jiné nepromokavé oblečení této značky bohužel v pořádku být nemusí.
Polarn O. Pyret – sice používají BIONIC-FINISH® ECO, ale kromě toho i nějaké další technologie a nepodařilo se mi zjistit, jestli v nich mají PFAS C6. Raději nebrat a nebo si zjistit víc o tom, jestli mají nebo ne PFAS C6 a v čem.
Zajo – aktuálně přecházejí ze softshellu s voděodpudivou úpravou DWR C6 (short chain PFAS) na bezpečný softshell s úpravou DWR C0. Chce to tedy počkat a pečlivě se dotazovat, jakou voděodpudivou úpravu má který kus a komunikovat s nimi. (Zdroj 25)
Patagonia – nález v roce 2016 (1), ve zdroji 32 uvádějí, že PFAS C8 nahradili PFAS C6 (za což byli kritizování) a teprve postupně začali hledat cesty, jak mít oblečení bez PFAS úplně. Na jaře 2024 už by měli mít 96 % sortimentu bez PFAS látek. Nedoporučuji od nich brát starší věci z bazarů, Vinted apod.
Lindex – z jejich zprávy o udržitelnosti (zdroj 26) vyplývá, že problematiku PFAS řeší. V seznamu bezpečných značek ale zatím nejsou. Nicméně jsou ve PFAS Movement, tedy zavázali se k odklonu od PFAS a podporují plný zákaz PFAS látek. Ještě to může znamenat, že třeba nějaké PFAS mají, ale postupně by od nich měli upouštět. Napsala jsem jim, ve kterých výrobcích ještě PFAS mají, ale bohužel mi na e-mail nereagovali.

Problematické značky:

Lewro (navrženo pro Sportisimo) – nález v roce 2020 (6), žádné aktuální informace o tom, že by to řešili, tedy značce bych se vyhýbala.
Hannah – nález PFOA u bund z roku 2022 (2), asi degradací SFP látek. Bundám této značky bych se vyhnula, nošeným z Vinted, Aukra a bazarů určitě, novým raději taky, protože obsahují fluorované polymery s postranním řetězcem, mají stále DWR C6 (zdroj 8). Dle vyjádření firmy už někde začínají někdy používat materiál Bionic Finish Eco a taky DWR-C0, ale bohužel díky přítomnosti těch PFAS C6 je náročné vědět, jestli je konkrétní bunda bezpečná a nebo ne. Raději bych se značce vyhýbala.
Husky – nález PFOA u bund z roku 2022 (2), asi degradací SFP látek. Bundám této značky bych se vyhnula, nošeným z Vinted, Aukra a bazarů určitě, novým raději taky, protože obsahují fluorované polymery s postranním řetězcem, tj PFAS C6.
NordBlanc – vysoké množství rizikových chemikálií u výrobků z roku 2022 (2), značce bych se vyhýbala.
AlpinePro – obsahovalo fluorové sloučeniny u výrobků z roku 2022 (2), značce bych se vyhýbala.
Loap – nález PFOA u bund z roku 2022 (2).
Waikiki – nález PFOA u bund z roku 2022 (2).
Helly Hansen – firma se dušuje, že je PCF-free a nepoužívá PFAS už několik let, bohužel se však jedná o greenwashing. PFAS C8 látky jen nahradili těmi PFAS C6 (short chain PFAS, DWR-C6), které ještě legislativně zakázané nejsou, ale rozhodně jsou problematické. Zdroj informace 20 a 22.
KuGo – výrobce je téměř nedohledatelný, chybějí informace, psala jsem distributorovi, ale nereagoval. Nedoporučuji.
Etirel – nic jsem nedohledala, bundy od nich jsem se raději zbavila.

Tak co, pomohla Vám tahle moje soukromá rešerše ve vybírání nepromokavého oblečení pro děti? Já teď nově sázím především na Lidl oblečení, něco máme, něco jsem objednala bazarové z Vinted, budu zkoušet Wheat a Mikk-line a taky nějaký softshell z Tchibo.

Můžete zkusit starou dobrou vlnu, existují vlněné bundy Disana, vlněné kalhoty a bundy Mikk-line. Až je vyzkouším, dám vědět, jestli zvládnou nějaký ten sníh a déšť.

A ano, vím, že PFAS jsou všude, z běžek se dostávají i do krásné přírody Česka (zdroj 13), z kalů z čistíren jdou do potravin... ale dle zdroje 12 se textilu se používá zhruba 50 % globálně vyrobených PFAS. Takže má rozhodně smysl zaměřit se právě na ten textil a hlavně už nic s věčnými chemikáliemi na děti nekupovat.

Jo a co s tím, co máte doma?

Staré softshellky a bundy problematických značek? To je oříšek. Když je vyhodíte do koše a odvezou se na skládku, tak tam už zůstanou a budou se uvolňovat do prostředí, bohužel se nerozpadnou, jen se uvolní z toho oblečení a budou putovat někde dál. Jediná solidní cesta jejich likvidace je dostat je do odpadu, který jde do spalovny (zdroj 14), protože zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) s tím jako jediné něco zmůžou. Hm, nejvyšší čas zjistit si, kam míří odpad z naší černé popelnice, zda na skládku či do spalovny... (Doplněno: tak naše černá popelnice míří do Brněnské spalovny, vyjma pár plánovaných odstávek, takže jsem ověřila, že není odstávka a ty problematické bundy dala do ní)

Já jsem ale ty hezké kousky oblečení, které mohou obsahovat PFAS ještě prodala v bazarech a na Vinted. Aktuálně totiž zatím nemáme legislativu zakazující všechny ty problematické PFAS a stále jsou značky, které vyrábějí nové a nové bundy a nepromokavé kalhoty s PFAS. Tak si říkám, že jestli nějaká nepoučená maminka prostě stejně chce koupit Alpine Pro a Hannah a Lewro oblečení a neřeší tu toxicitu, tak je asi lepší, když levně koupí nějaké nošené a využije to, co tady je. Lepší, než vytvářet poptávku po novém oblečení s PFAS. Jestli je to ekologičtější cesta a vhodnější cesta pro přírodu a pro planetu, to fakt nevím a nedokážu posoudit. Jedno je ale jisté, nám tyhle věci musí z domu a dál už budeme kupovat jen bezpečné nepromokavé oblečení. A k dalším věcem, které obsahují PFAS, tedy impregnační spreje, goratexové boty, potahy na židle a sedačky, koberce, pánvičky ... zas napíšu něco někdy příště, leccos už máme pořešené).

(Článek aktualizován 11. října 2024.)

Zdroje:

2016 - test GreenPeace https://storage.googleapis.com/planet4-international-stateless/2016/01/d9343da2-leaving-traces.pdf
Arnika test bund 2022 až 2023: https://arnika.org/o-nas/tiskove-zpravy/studie-odhalila-sokujici-mnozstvi-zakazane-latky-pfoa-v-detskych-bundach-z-evropy-ty-nejhorsi-koupite-v-cesku
Web o PFAS free výrobcích: https://www.pfasfree.org.uk/
Databáze bezpečnějších alternativních nepromokavých materiálů: https://marketplace.chemsec.org/
Informace o materiálu Bionic Finish Eco https://marketplace.chemsec.org/Alternative/BIONIC-FINISH-ECO-104
https://www.enviweb.cz/117735
Informace o typech PFAS látek: https://www.pfasfree.org.uk/about-pfas/pfas-science-the-basics
Vyjádření k bundám Hannah, info o DWR C6: https://www.vitalia.cz/clanky/detske-bundy-chemikalie-vyjadreni-vyrobce
https://www.novinky.cz/clanek/zena-deti-za-nevysvetlitelnou-neplodnosti-zen-mohou-stat-tzv-vecne-chemikalie-40428283
Rozhovor s vědcem s Recetoxu: https://www.recetox.muni.cz/o-nas/novinky/vecne-chemikalie-jako-tikajici-bomba-pro-budouci-generace
https://reportermagazin.cz/67370/vecne-chemikalie-nepromokave-neprilnave-a-taky-toxicke/
V textilu se používá zhruba 50 % globálně vyrobených PFAS: https://www.technickytydenik.cz/rubriky/veda-vyzkum-inovace/liberecti-vedci-zkoumaji-jak-odstranit-nesmrtelne-chemicke-latky-ze-zivotniho-prostredi_57893.html
Problém PFAS u běžkařů: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/experti-volaji-po-bezfluorovych-voscich-i-u-amaterskych-bezkaru
Staré oblečení s PFAS nejlépe do spalovny: https://www.ekonews.cz/musime-plosne-zakazat-vecne-chemikalie-jinak-na-to-vymreme-varuje-expert-na-chemii/
Materiál Ecorepel® https://marketplace.chemsec.org/Alternative/Ecorepel-PFC-free-water-and-mud-repellent-355
Materiál miDori® evoPel https://marketplace.chemsec.org/Alternative/miDori-evoPel-state-of-the-art-durable-water-repellent-DWR--17
O PFAS česky: https://arnika.org/toxicke-latky/databaze-latek/perfluorovane-a-polyfluorovane-latky-pfas
O PFAS anglicky: https://www.pfasfree.org.uk/about-pfas
Článek o oblečení bez PFAS v roce 2023: https://www.thefiltery.com/pfas-free-rain-jackets/
Materiál Teflon Ecoelite^TM https://www.pfasfree.org.uk/finish/teflon-ecoelite
Článek o tom, jak se firmy posunuly od roku 2017 do 2020 ohledně PFAS a které pohořely a stále používají problematické PFAS C6 https://meta.eeb.org/2020/11/18/braving-the-elements-which-brands-are-acting-to-get-the-toxic-forever-chemicals-off-your-raincoat/
Informace Helly Hansen o tom, že používají shorter chained fluorocarbon https://www.hellyhansen.co.nz/pages/manufacturing
Informace o PFAS u Jack Wolfskin oblečení: https://www.galaxus.ch/en/page/jack-wolfskin-to-use-pfas-free-down-in-future-30787
Informace o Texapore od Jack Wolfskin: https://www.jack-wolfskin.com/werden-auch-fuer-die-jack-wolfskin-wetterschutz-technologie-texapore-pfcs-eingesetzt.html
Informace o přechodu DWR C6 na DWR C0 u značky Zajo: https://www.zajo.net/cz/blog/prechod-na-c0-dwr
Lindex Sustainability Report 2022: https://about.lindex.com/files/documents/Lindex-sustainability-report-2022.pdf
Informace o PFAS ve Fjällräven: https://foxtrail.fjallraven.com/articles/no-pfcs-since-2009
Bluesign certifikát neznamená, že je výrobek bez PFAS, bohužel, viz: https://toxicfreefuture.org/blog/buyer-beware-rei-uses-certifications-that-allow-toxic-forever-chemicals/
Informace z webu Liewood: https://www.liewood.com/pages/material-thermowear
Zpráva o udržitelnosti Didriksons: https://www.didriksons.com/en/our-responsibility
Informace o certifikátech u UNUO: https://www.unuodesign.cz/blog-o-podnikani/unuacky-bloguji-o-podnikani--certifikaty-jine-pravni--malickosti/
Informace o PFAS látkách v Patagonia: https://www.patagonia.com/our-footprint/pfas.html
Informace o OEKO-TEX u Dupeto: https://www.dupetoshop.cz/materialy-informace/
Prohlášení o shodě u Wamu: https://www.wamu.cz/prohlaseni-o-shode/
Informace o certifikátu OEKO-TEX u Wamu: https://www.wamu.cz/proc-wamu/
Členové PFAS Movement: https://chemsec.org/pfas/#members-of-pfas-movement

Takové vánoční balicí papíry a stuhy jsou jen kapkou v moři, co se týká emisí, životního prostředí a naší planety. Takové malé nic. Ale jak jde o odpady v ČR, tak to rozhodně už nějaký vliv má. Taky jste viděli hned po Vánocích ty přetékající kontejnery na papír? Moje tchýně například jde s balicími papíry ke kontejneru hned na Štědrý večer a my s manželem kolikrát dříve dělali totéž. Jen ať na nás zbude místo... a to jsem bohužel ještě v té době nevěděla, že všechny ty metalické zlaté a stříbrné a lesklé papíry, které používáme, vlastně do papírového kontejneru vůbec nepatří (viz článek Jak zabalit dárek hezky a ekologicky) a ještě mohou dost zatížit životní prostředí. Ach jo.

U nás to bez zlata a stříbra a saténu neprojde...

Vím, že internetem na těch správných eko a zero waste skupinkách a stránkách před Vánoci doslova lítají obrázky dárků zabalených v novinách, hnědém papíru a sisalových provázcích či návodech, jak vyrobit obal či krabičku z druhé "stříbrné" strany tetrapakového obalu. Má to svá velká ALE. Jsem prostě vychovaná a naučená na to, že dávat někomu dárek zabalený v novinách je krajně neuctivé a nedůstojné. Navíc čtu Deník N elektronicky a pro papírové noviny bych se musela někam vydat světa kraj. Hnědý balicí papír je sice ekologický, ale prostě vzhledově fakt nic moc a červené stužky a zelené větvičky to ne vždycky zachrání. A dělat stříbrné krabičky z tetrapaků? No kde bychom u nás asi ty tetrapaky vzali, když mléko bereme od farmáře ve vratných skleněných lahvích.

Takové nádherné látky! Doufám, že balicí papíry z nich vytvořené jednou zdědí i moje vnoučata.

U nás jsou Vánoce prostě hodně slavnostní, přepychové, přezdobené, zlaté a stříbrné a nějaké snahy udělat je přírodnější (vzhledově) by mi prostě neprošly. A ani já bych z toho nebyla o moc šťastnější, prostě by to nebylo ono. Vidím to jasně, jeden rok bych zkusila být na Vánoce víc eko a přírodní a šetrná a hned za rok by to už vedlo akorát k hádkám a rodinná idylka by byla narušená a stejně by se znovu kupovaly metalické balicí papíry a plastové stužky apod. Kéž bych si tak mohla vyrobit nádherné balicí papíry, které by něco vydržely a už by nám i zůstaly. Nejlíp, abych je jednou slavnostně předávala nějakému svému vnoučeti, až budu hodně stará.
No ony samozřejmě existují. Dají se vyrobit. Nevím, proč mne to nenapadlo už předtím. Prostě vezmete brokátové, saténové a zlaté či stříbrné látky a ušijete si z nich látkové balicí papíry. Jak prosté!

Náš slavnostní vánoční ubrus a běhoun, obojí jsem šila z brokátové látky.

Látky jsem samozřejmě sháněla ze všeho nejdřív. Kombinovat barvy, vzory, hledat látky se zlatými nitěmi, probírat se zbytkovými látkami a hledat poklady, pátrat na aukru, to mě bavilo. Nakonec jsem objevila tmavě šedou brokátovou látku, ze které jsem ušila běhoun na sváteční stůl. A zbylo mi spousta a spousta látky právě vánoční balicí papíry.

Píšu u šedé barvě, ale na fotce je černá... no jo, ono to vybírání přes internet poměrně dost mate. Samozřejmě ten brokát přišel černý. Na běhounu to nevadí, ale černé dárky nějak nechceme. Naštěstí přišel manžel, otočil látku a ukázal mi, že z druhé strany je nádherně stříbrná s jemnou kresbou. A bylo to vyřešeno, použijeme z rubu.

Až teprve po látkách jsem začala řešit, kde a jak to vlastně budu šít. Já, která v životě nedržela šicí stroj v rukou. Šitím nepolíbená, naprosto ztracená, na domácí práce nemožná... no, nakonec nic není nemožné. Šicí stroj mi půjčila moje maminka, zaškolila mne moje sestra ("tady tohle zapneš a tady to provlečeš a použij prostě tuhle volbu") a pomohla mi kamarádka, když jsem nevěděla kudy kam dál. Věřte nebo ne, ušít si ubrus, běhoun a obšít rádoby čtveraté a obdelníkové kusy látky zvládne fakt i laik. A ten dobrý pocit, co jsem z toho měla (kromě teda bolení za krkem a zatuhlých svalů v šíji).

Tak tady je máte, dárky v látce a opravdových mašlích. Balí se krapet jinak, než je člověk zvyklý a chce to chvíli trochu cviku.

Co je zásadní?

Vědět, že dárky v látce se prostě balí jinak. Látka klouže, nedrží, nepřilepíte ji izolepou. Musíte omotávat stuhami několikrát na různých místech, jinak se to "rozjede". Chce to prostě cvik a určitý grif. Citlivé povahy se budou ze začátku asi chvíli vztekat, ale berte to jako dokonalé zenové cvičení trpělivosti a procvičování jemné motoriky. Občas si pomáhám papírovou lepicí páskou v místech pod mašlí (kupuju ji na Econea).
Na látku nemůžete fixou napsat jméno obdarovaného. Zavčas tedy objednejte jmenovky, nejlépe ty, které budou už "skoro" napořád opět cyklit každé Vánoce.
Při rozbalování na Štědrý den ukliďte z dosahu všechny nůžky!
Malé děti si ne vždycky s rozbalením látkových stuh poradí, musíte jim pomoci.
Nebojte se do látky zabalit i prarodičům a přátelům a dalším osobám. Když je látka hezká, pochopí, že se nevyhazuje. Buď Vám ji vrátí při nejbližší příležitosti a nebo si ji ponechají na další balení pro někoho jiného.

Moje tipy na nákup látek:

Satén je sice krásný, ale extrémně klouzavý. Dárky se do saténu balily nejhůř.
Bílý satén a bílé lesklé látky mají nevýhodu, že jsou průhledné.
Skvěle fungoval brokát.
Satén i brokát se musel obšívat nadvakrát, jinak se moc třepil a vytahovaly se nitě.
Nejvíc byly děti nadšené ze zlaté látky. Ta taky byla nejvýhodnější pro začátečníka, nemusela se totiž vůbec obšívat, stačilo stříhat: https://www.latky-eshop.cz/latky/spolecenska-latka-metalic-zlata/349-95-polyester-5-spandex/ (šlo o látku na šaty pro tanečníky, se spandexem, natahovací)
Za brokátové, zlaté a stříbrné a saténové látky dáte majlant, jsou dost drahé. Je to napoprvé docela drahý nákup - ale to je ostatně jako u všech věcí, které nejsou "na jedno použití". Bude se to vracet postupně s každým dalším rokem, kdy je budeme používat.
Je dobré nechtít najednou udělat "celou sadu". Prostě stačí něčím začít a začít je používat a na zbytek ještě zatím dokoupit papíry. A každý další rok si došít a dopřipravit další a další látky, které k sobě budou ladit.

Jiné varianty, jak na krásné vánoční balicí papíry:

Schovávat si krásné balicí papíry z minulého roku (u nás absolutně nesnášená varianta, na kterou s manželem nemáme nejlepší vzpomínky z dětství a vždycky nás štvalo, jak hrozně moc opatrně se musely dárky rozbalovat.
Nestříhat hezkou látku, ale nechat si velký kus, do kterého jedné osobě dáte všechny jeho dárky jako do "pytle". (U nás taktéž neoblíbené, vypadá to, že má člověk "málo" dárků.)
Použít na balicí papíry různé látky ze starého nepoužitelného oblečení - staré polyesterové halenky apod. To je ideální a nízkonákladová varianta a když máte trochu vkus, tak to bude i pěkné. Nicméně, pokud oblečení ještě může sloužit, je lepší ho nabídnout na Vinted.cz a nebo na Aukro.cz.
Necháte si na Fler ušít látkové vánoční pytlíky k balení dárků, třeba takové https://www.fler.cz/zbozi/zlate-vlocky-a3-latkove-pytliky-10074277

Některé další tipy a nápady najdete v článcích:

https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/par-rad-jak-vanocni-darky-zabalit-hezky-ekologicky

V ekologicky zaměřených článcích a diskuzích je to velké téma. Pokud nejste vegané nebo přinejmenším vegetariáni, tak prostě nemůžete být "správně ekologičtí" a pro mnohé lidi je to základní podmínka k tomu, aby vás vůbec do diskuze na téma ekologie pustili.

Jsem asi hodně troufalá, když si dovolím tvrdit, že celý ten koncept kolem veganství a ekologie je tak trochu vlastně blbost? Pokud chceme zachránit planetu kvůli svým dětem (což je nejčastější důvod, proč lidé tu ekologii fakt řeší), tak na veganské stravě ty děti zrovna moc prospívat nebudou. Ne, pokud na to půjdete jen pohledem ekologie a nezajistíte dostatečně určité živiny v doplňcích (třeba hotové DHA a EPA, dobře vstřebatelný zinek a železo, jód a klasiku - B12) a nebudete to hlídat. Mají-li mé děti zvládnout všechny ty změny klimatu a poprat se s tím, co přijde, tak o to více budou do života potřebovat být zdraví a v pořádku. Samozřejmě, existují lidé, kteří jsou na veganské stravě v pořádku, ale většinou jde o dospělé, kteří měli solidní standardní základ z mládí či jsou hodně poučení v tom, co doplňovat a navíc mají "tu správnou mutaci" ohledně tvorby retinolu z betakarotenu a solidní střevní mikrobiom apod. Takže ano, chápu, že supr výjimky existují. To ale neznamená, že to zbytku světa bude (zdravotně) fakt vyhovovat.

Prostě cestu formou veganství nebo vegetariánství opravdu moc nevidím jako smysluplnou. Zase to ale neberte tak, že bych byla s aktuálním stavem výroby potravin spokojená, to vůbec! Jen vidím ekologickou cestu trochu někde jinde:

Podpora lokálních biochovů a biozemědělství - tohle je za mne číslo jedna. Pokud kupuji lokální biopotraviny, tak podporuji malé farmy, které dobře pracují s půdou a musí si potravu pro chovaná zvířata zajišťovat v okolí a jsou právě ti, kteří kolikrát vracejí krajinu do původního stavu, který dokáže zadržet vodu a lépe reagovat na klimatické změny. Podívejte se na právní předpisy pro ekologické zemědělství, opravdu je to solidně nastavené.
Neplýtvat potravinami - tohle je důležitý krok číslo dva. Project Drawdown celosvětově spočítal, kolik by se ušetřilo CO2, kdyby se zredukovalo plýtvání potravinami: 87 - 94 megatun (https://drawdown.org/solutions/reduced-food-waste). Pro srovnání, kdyby všichni na světě přešli na plat-rich diet (což pozor!, není to samé jako veganství), tak to ušetří 65-91 gigatun (https://drawdown.org/solutions/plant-rich-diets). Neplýtvat potravinami je dost zásadní krok. Je dobré si uvědomit, že k plýtvání dochází už při samotném pěstování či lovu a poté při produkci potravin. Je tomu tak jak v oblasti živočišné výroby a lovu, tak v oblasti pěstování rostlin. Chcete příklady? Třeba kvůli lovu určitých druhů ryb se do sítí dostanou i malé rybky, které se ale nijak nezpracují, zemřou a vyhodí. A na straně veganské stravy se zase kupříkladu vyrábí proteinová náhrada masa - seitan - z pohých 10 % sklizené pšenice a zbytek se buď vyhodí, nebo jde na výrobu neužitečného glukozofruktozového sirupu poškozujícího lidské zdraví. Obdobně potom oleje na smažení jsou problematické, neboť se nesní jako potravina, ale pouze použijí při procesu a vyhodí a ještě děsně moc poškozují lidské zdraví (viz kniha "Geniální potraviny", Paul Grewal). Už při jejich výrobě vzniká sušina z lisování a je velkým otazníkem, kam tato sušina plná živin a důležitých látek vlastně putuje. Při výrobě sýrů vzniká syrovátka a je otázkou opět, jak je dále využívána atd. No a potom se samozřejmě dostáváme k vyhazování neprodané zeleniny (namísto zpracování do pickles apod.), vyhazování pečiva, nesnězeného jídla v restauracích, vyhazování jídla domácnostmi... no a souvisí to i s bodem jedna - právě malé farmy a malí dodavatelé jsou lépe schopni neplýtvat potravinami a přebytky zavařit, neprodané ovoce zpracovat, špatné plodiny zkrmit pro zvířata, odpad z polí zkompostovat atd.
Podpora stravy bohaté na zeleninu, rostliny, semínka - velmi mi vadí přístup veganství v té vyhraněnosti, kdy odmítají šmahem všechno živočišné, bez návazností na výživu člověka, na roli živočišné produkce v celkové ekologii krajiny atd. Jsem pro navýšení zeleniny ve stravě (hlavně jako náhrady rafinovaných obilovin), ale k tomu právě vždy trochu těch na živiny bohatých živočišných potravin - vejce, vnitřnosti, ryby, vývary, přepuštěné máslo... to je prostě něco jiného, než veganství. Tato kombinace může zajistit kvalitní, zdravou stravu s dostatkem živin pro člověka. Ono to trochu i souvisí s tím zaměřením na bio produkci. Takové bio kuře či bio jehněčí maso je drahé a tak jej člověk sní rozumné množství a ještě nejlépe zužitkuje třeba i kosti na hnědý vývar apod.
Podpora pěstování potravin a produkce potravin ve městech a na zahradách - jsem pro návrat využití ploch ve městech a na vesnicích pro produkci lokálních potravin. Když jsem bydlela ve městě, bylo pro mne nepochopitelné, proč tam v parcích nerostly ovocné stromy či jedlé kaštany, turecké lísky. Proč se nikde nesměly pěstovat maliny a ostružiny. Proč se na okrajových lučních trávnících nemohly pást ovce. Proč lesy neobsahují stromy, které poskytují obživu zvěři? Obdobně dnes v zahradách na vesnicích převládají neužitečné pěstěné trávníky náročné na vodu i umělé hnojení či jehličnany a šlechtěné květiny bez pylu a nektaru. Změnit toto mi přijde zásadnější, než řešit veganskou stravu.
Strava založená na opravdových celistvých potravinách - pokud mi něco vadí, tak výroba vysoce průmyslově upravených potravin, které prokazatelně škodí zdraví, vzniká při tom zbytečný odpad, produkce je ve spoustě obalů. Myslím tím především nevýživné rafinované obiloviny, glukozo-fruktozový sirup a cukrovinky, rafinované oleje, ztužené tuky, průmyslově zpracované masné produkty - obecně potraviny, které vedou k zánětlivým procesů v těle a nemocem: https://cs.medlicker.com/1077-potraviny-zpusobujici-zanet Potravina, která tělo nevyživí, ale zůsobí mu zdravotní problém, je prostě hrozné plýtvání všemi těmi cennými surovinami. Platí to jak pro ty živočišné průmyslové produky, tak pro veganské průmyslové produkty.

Takže se nedivte, že tady na tom mém malém blogovém zápisníčku tedy nenajdete veganské recepty, ale spíš naopak tipy, jak dělat hnědý vývar z pečených kostí z bio kuřete či jak zužitkovat odřezky a slupky zeleniny. A jak si doma víc vařit a jak co nejméně plýtvat jídlem.

Zajímavé texty (s odkazy na původní zdroje) k otázkám veganství a ekologie:

Glosa na výsledky studie švédských vegetariánů: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kdyz-prijde-na-klimaticke-zmeny-vegetarianska-strava-nas-nevytrhne-tvrdi-skepticky-ekolog
Potřeba krav v ekologii krajiny ve světě: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/krava-neni-problem-pro-klima-je-to-nastroj-k-ozdraveni-krajiny
Neexistuje jedna ideální ekologická strava pro celý svět: https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jedna-idealni-dieta-pro-cely-svet-neexistuje-uhlikova-stopa-se-zmenou-rezimu-vyzivy-bude-rust
Metan u skotu není problém v případě pastevního chovu na přirozených pastvinách s metanotrofními bakteriemi: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-kravy-vypousteji-metan-krkanim
Studie o tom, že ekologické zemědělství dokáže uživit Evropu: http://www.bio-info.cz/zpravy/ekologicke-zemedelstvi-dokaze-uzivit-evropu-dokazuje-to-nova
Podle této studie jsou cukrovinky, alkohol a jídlo v restauracích větší problém, než konzumace masa: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/regulovat-konzumaci-masa-japonsko-ukazuje-proc-to-mozna-neni-dobry-napad
Počítání CO2 versus metanu a vliv na celkový výpočet uhlíkové stopy masa: https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/uhlikovou-stopu-masa-nepocitame-dobre.ve-skutecnosti-je-mensi-nez-se-udava
Určit, které jídlo je nakonec ekologické a které ne, není zas tak jednoduché: https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/kolik-emisi-stoji-za-nasim-obedem-pocitat-musime-nejen-vyrobu-surovin-ale-i-dalsi-zpracovani

Další odkazy k tématu:

Právní předpisy pro ekologické zemědělství a produkci biopotravin: http://eagri.cz/public/web/file/262824/Pravni_predpisy_EZ_10._9.pdf
O problematice výživy a vhodnosti a nevhodnosti veganské a vegetariánské stravy: Kniha Nástrahy vegetariánství, Natasha Campbell-McBride - český překlad v přípravě: https://alten-berg.cz/pro-zdravi/42-vegetarianism-explained.html

Značky, které vypadají dobře:

U koho mám málo informací či jsou nejasnosti:

Značky pouze s částí sortimentu bez PFAS:

Problematické značky:

Jo a co s tím, co máte doma?

Archiv blogu

Autorka blogu

Categories

FOLLOW US @ INSTAGRAM